Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cirkus Fotbal

27. 02. 2015 7:42:11
Již nějakou dobu se nelze dívat na českou prvoligovou kopanou jinak, než jako na provinční cirkusovou společnost, jejíž šapitó lze vídat v pravidelných intervalech na mnoha místech naší krásné země.

I zde najdeme klauny, akrobaty, krotitele divokých šelem a samozřejmě „pana šiditele“, jenž je hlavně krotitelem tlustých kapříků. Na místě pilin vidíme zelený pažit. Místo muzikantů s trumpetami na tom pažitu pobíhají pánové s píšťalkami a praporky, jejichž veselé mávání tolik fascinuje chovatele zmíněných kapříků. Samotní hráči (parta zpovykaných milionářů, jak je nazval jeden můj kamarád), tedy co se výsledků týká ty nejméně důležité figurky celého ansámblu, bývají někdy nazýváni gladiátory. Bývají to chlapci dobře živení se slušnou zásobou svalové hmoty. Ti nejchytřejší z nich, u nichž hodnota IQ někdy dosahuje i dvouciferných hodnot, mají předem nastudovanou sofistikovanou strategii, se kterou hodlají pokořit soupeře a na novinářský dotaz ohledně oné cesty vedoucí k vítězství odpovídají po krátkém zamyšlení slovy: „Tak určitě. Chtěli bychom dát víc gólů než soupeř“. S takto impozantní taktikou v mysli se poté všichni přesunou na střed hřiště, které je pro lepší orientaci vyznačeno velkým bílým kruhem. Tam se seřadí pěkně vedle sebe, aby je mohl kapitán spočítat. Při mezistátních zápasech ještě v tuto chvíli začíná hrát hudba, resp. hymny obou zúčastněných států. Pravda, občas se stane, že zazní hymna i úplně jiného státu, případně melodie, které není hymnou žádného známého státního útvaru. To potom bývá oceněno veselými slovy televizních komentátorů, kteří sice záměnu hymny sami nepoznali (ostatně neumí ani vyslovit polovinu jmen hráčů stojících na hřišti), ale dokázali si zprávu o chybně zahrané melodii svižně najít na serverech důležitých tiskových agentur.

Nejlepší výkony ale podávají fotbalisté spolu s realizačním týmem už den dva před samotným zápasem při rozhovorech s médii. To se bijí v prsa a opěvují svou formu a schopnosti. V případě nějaké kvalifikace většinou ani nemluví o zápase nadcházejícím, ale až o těch dalších, protože ten nadcházející je vlastně již předem vyhrán a nemá cenu se s ním zdržovat.

Vrchol představení samozřejmě přichází se zvukem píšťalky hlavního sudího, kterému ještě předchází losování kapitánů obou mužstev ohledně přidělené strany hřiště případně balonu. Krátká chvilka věnovaná losování bývá pro šéfa celého toho cirkusu tím nejnervóznějším okamžikem, neboť najednou vidí ladem ležící minci, kterak bezprizorně letí vzduchem, aby následně přistála opět v cizích rukách. Tato zdraví nebezpečná epizodka ale rychle končí, a velký šéf už si jen pro jistotu přes mobilní zařízení zkontroluje, že kapříci připluli do správného rybníka a napínavé utkání může tedy bezpečně začít.

Ihned po rozehrání se občas stane, že nějaký nedočkavý fotbalový gladiátor zvedne ruce a s přesvědčeným výrazem ve tváři zařve „ofsajd!“. Na to ale rozhodčí, který teprve v šatně dostal papírek se jménem dnešního vítěze a ještě si ho úplně přesně nepamatuje, nemůže přistoupit.

Hra se rozjede a případní diváci mohou konečně začít skandovat a fandit svým týmům, neznaje obsah papírku, který má rozhodčí v kapse u trenýrek. Pro diváka, který si doma zapomněl brýle na dálku, mohou kulisy a zvuky snadno připomínat podobnou hru, jakou vídá v televizi při přenosech třeba z Ligy mistrů.

Umělecké výkony řady hráčů jsou ovšem podobné výkonům hráčů cizích i na těch největších arénách fotbalového světa.

Je zajímavé, že kopálisti se po jakémkoliv střetu (neřku-li faulu) vždy drží za kotník nebo obličej, a nezáleží přitom na tom, kam případný úder schytali. Dochází tak k legračním okamžikům, kdy se útočník natolik poleká blížícího se obránce, že se srdceryvným výkřikem padne na zem už tři metry před ním držíce se oběma rukama za kotník. Jindy se zase po brutálním náznaku šlapáku váli dotčený hráč po zemi, držíce se za hlavu. Pokud ale rozhodčí smrtelný faul neviděl, během pěti vteřin se umírající fotbalista zvedá a sprintujíce po lajně si se zdviženou rukou říká o přihrávku. Občas lze zahlédnout i situaci, kdy hráč v návalu emocí neví, má-li nejdříve padnout na zem s bolestivou grimasou hodnou čtvrceného kacíře na mučidlech nebo se kvapem s rozhořčeným výrazem poslance, nuceným hlasovat o zmrazení platu, vydat protestovat za rozhodčím. Ti lépe trénovaní zvládnou obojí, jen ne vždy ve správném pořadí. Stane se, že se rozběhnou k rozhodčímu a pokud ten okamžitě nevydá domnělého viníka popravčí četě, padnou mu k nohám stylem střeleného partyzána z ruských válečných filmů blahé paměti. Naštěstí mají lékařské týmy kouzelná nosítka, která po položení k téměř již nežijícímu fotbalistovi opět zažehnou jeho životní funkce, magicky zacelí jeho zranění a ten může okamžitě vesele naklusat zpět do arény.

Po 45 minutách vydělávání peněz pobíháním po trávníku si musí sportovci jít odpočinout do šaten a rozhodčí překontrolovat svůj lístek, případně převzít jiný, pokud kapříci ztratili orientaci a přepluli do jiného rybníka. Během přestávky také často dochází k výměně těch hráčů, kteří jsou otrávení tím, že už tři čtvrtě hodiny nepotkali míč a v druhém poločase již nechtějí ztrácet další čas bezcílným pobíháním. Po ukončení zápasu se zástupce poražených vyjádří v tom smyslu, že byli sice lepším týmem, ale bohužel bylo příliš/málo teplo, míč byl příliš/málo kulatý a trávník příliš/málo posečený. Případně došlo k nepředvídatelné události, že totiž nedali více gólů než soupeř, což na poradě proberou, vyhodnotí a příští zápas bude úplně jiný. Při těchto slovech odchází týmový pokladních shánět nové sponzory chovu šupinatců. Samozřejmě existuje obrovský rozdíl mezi ligovým a reprezentačním fotbalem, protože reprezentace má naprosto rozdílné dresy. Při zápasech s cizokrajnými kluby dochází ke svazujícímu údivu nad tím, že cizí fotbalisté hrají naprosto chaoticky, bez předchozí domluvy a někteří z nich dokonce po faulu ani neupadnou, což je více než matoucí.

Dokud se nezmění šapitó a jeho vedení a také navyklá choreografie představení, bude česká fotbalová liga nejen stále vypadat jako cirkus, znít jako cirkus, fungovat jako cirkus, ale bude tak i páchnout.

Autor: Carlos Sardá | pátek 27.2.2015 7:42 | karma článku: 13.85 | přečteno: 406x

Další články blogera

Carlos Sardá

Zelené mozky opět na scéně

Ekoteroristi ze skupiny Zelený mír nám zase ukázali, jak to s námi – lidstvem – myslí dobře. Sice vytvořili petici, ale ta téměř nikoho nezajímala a téměř nikdo s ní nesouhlasil.

3.10.2016 v 19:48 | Karma článku: 36.60 | Přečteno: 1187 | Diskuse

Carlos Sardá

Europoslanecké řešení krize

Vypadá to, že europoslanci už nemají do čeho píchnout, resp. že všechno opravdu důležité mají hotové.

5.8.2016 v 21:16 | Karma článku: 31.76 | Přečteno: 748 | Diskuse

Carlos Sardá

Evropa na skluzavce

Mít nějaké vlasy, jistě bych při sešupu na skluzavce všech těch korektností cítil, jak mi je cestou do pekla vítr čechrá.

15.1.2016 v 14:14 | Karma článku: 33.27 | Přečteno: 513 | Diskuse

Carlos Sardá

Evropská zbabělost pokračuje

Začínají se vyplňovat černé scénáře, které mnozí z nás naznačovali už před časem a byli jsme za ně označováni za rasisty, xenofoby a fašisty. I cenzoři se snažili, seč mohli, aby nás umlčeli.

7.1.2016 v 18:40 | Karma článku: 41.73 | Přečteno: 1882 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Lukáš Handl

Zbrojovka Habance jen tak neodvolá. Přišla by totiž o důležitého sponzora

V roce 2016 vystřídal úspěšného trenéra Kotala, který tým dovedl na krásné šesté místo. Habanec sliboval ofenzivní fotbal, místo toho loni přišlo 14. místo v tabulce, a letos to vypadá na ještě větší ostudu. Vedení to ale nevadí..

21.8.2017 v 13:54 | Karma článku: 13.45 | Přečteno: 368 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Gólová premiéra Tomáše Pekharta v první lize

Desátého srpna jsem na svém blogu informoval, že fotbalista Tomáš Pekhart, který od července hraje za Hapoel Beerševu, vsítil v Izraeli svůj první gól.

19.8.2017 v 23:05 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 133 | Diskuse

Tomáš Vlasák

Serie A: 1. kolo

Italská Serie A začíná svým prvním kolem už tento víkend a hned v úvodu se dají najít pro tuto soutěž některé zajímavé tipy.

17.8.2017 v 8:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Jiří Kukal

Fotbaltrip 8. díl - Teplická Stínadla

V Severních Čechách v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím se nachází lázeňské město Teplice, které mají okolo 50 tisíc obyvatel a jsou známé také svým fotbalovým klubem FK Teplice.

16.8.2017 v 16:32 | Karma článku: 4.95 | Přečteno: 131 | Diskuse

Daniel Barták

Mentální kotva – nebezpečí číhá i uvnitř hlavy

Koncentrace je jednou z nejdůležitějších součástí sportu. Bohužel pro spoustu z nás je to to nejtěžší s čím se potýkáme i v běžném životě.

16.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 8.54 | Přečteno: 290 | Diskuse
Počet článků 47 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 961

Uprostřed krize středního věku se snažím pochopit svět kolem sebe.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.